pietní akt u příležitosti 57. výročí okupace Československa
Před 57 lety byla naše země napadena údajným spojencem, bránícím nás před “západním imperiálním nepřítelem“. Nevěřícně jsme sledovali, jak našimi ulicemi měst projíždí cizí tanky. Invaze a následná okupace vojsk z východu měla na svědomí životy lidí, kteří hrdinsky či pokojně vzdorovali agresorovi za svou vlast. Na tyto události nesmíme zapomínat. Ze svých zkušeností jsme se myslím mnoho poučili.
Historie má tendenci se opakovat. Okupace a válečná agrese proti svobodné zemi ničící životy probíhá už více než 3. rokem nedaleko od nás. Nepřipusťme, aby bylo porušováno mezinárodní právo. Na každém z nás záleží. Přemýšlejme nad svými rozhodnutími a nedovolme, aby se naše země dostala do situace před rokem 1989. Více než 20 let trvala okupace naší země.
Dnes jsem se účastnila pietního setkání u budovy Českého rozhlasu při vzpomínce na ty, kteří obětovali svoje životy právě zde na tomto místě. Současně pieta byla vzpomínkou na všechny, které sovětská okupace poškodila, a byla uctěním hrdinství těch, kteří se ji postavili.
Film o tom, jak tři dobrovolníci, občané, kteří popírají existenci válečného konfliktu na Ukrajině, se vydají s filmovým štábem do prostoru bojů a frontové linie. Myslím, že film je skvělý, nejen formou zpracování odpovídající snaze o zachycení autenticity sdělení, ale i vlastním obsahem. Režisérovi se podařilo vystihnout, popsat a být zrcadlem části naší společnosti současné doby.
Je velmi cenné se umět na sebe podívat z jiné strany a snad nám to i pomůže v hledání správné cesty při dalším rozhodování o směřování a vývoji naší země. Je to film, který nás nutí k přemýšlen, abychom se nevrátili do starých nedobrých dob totality a manipulace.