Zákon o urychlení výstavby - z hlediska legislativního snad jeden z nejhorších
Novela zákona o urychlení výstavby zavádí nový typ územně-plánovacího dokumentu pro celou ČR, tzv. územní rozvojový plán. O plochách a koridorech, které budou jeho součástí, má být stanoveno v Politice územního rozvoje. Umístění vybraných ploch a staveb bude určeno dle mapových podkladů v měřítku 1: 100 000. Stanoviska k návrhu budou moci zaslat jen ministerstva, ostatní ústřední orgány a rady krajů. Ostatní mají možnost vyjádření nezávazných připomínek. O obsahu a umístění záměrů a staveb rozhodne ministerstvo pro místní rozvoj. Územní rozvojový plán, který bude pro obce a kraje a všechna územní rozhodování úřadů závazný, vydá ministerstvo opatřením obecné povahy.
„Dotčené obce, právnické osoby a občané budou postaveni před hotovou věc. Bez možnosti změn a úprav stanoví plán z rozhodnutí ministerstva pro místní rozvoj situování vybraných dopravních, energetických a vodních staveb v celé ČR. Přitom z centra ministerstev není možné dohlédnout na všechny problémy a složitosti zájmů ochrany a využití v území. Proces schvalování zcela zásadního dokumentu bez řádného a transparentního procesu je příkladem nežádoucí centralizace rozhodovací pravomoci.“
Jedinou možností, jak se mohou obce a občané k návrhu alespoň vyjádřit, je forma připomínek po digitálním zveřejnění návrhu plánu ministerstvem a na veřejném projednání.
„S cílem posílit informovanost všech obcí, dotčených subjektů a občanů o možnosti alespoň připomínkovat návrh rozvojového plánu navrhuji pozměňovacím návrhem, aby ministerstvo mělo povinnost zaslat elektronicky všem obcím informaci o počátku lhůty možnosti připomínkování (datovými schránkami). Pro informování právnických a fyzických osob navrhuji povinnost ministerstva zajistit sdělením celoplošným veřejnoprávním sdělovacím médiem.“
Novela obsahuje další kontroverzní a právně nedomyšlené změny.
Všichni si urychlení přejeme, stav našich dálnic a silnic je opravdu katastrofální. Co ale s návrhem, který je z hlediska legislativního snad jedním z nejhorších, které byly za celou dobu působnosti v Senátu předloženy? Novelizuje 25 zákonů. Ve 13 z nich je řada významných změn, které věcně se zákonem o urychlení nesouvisí. O třech z nich, vysokoškolském, školském a atomovém lze oprávněně pochybovat, zda nemají charakter zcela nesouvisejícího přílepku.
„Srozumitelnost a přehlednost práva pro občany dostává na frak.“
Pozměňovací návrhy poslanců o souběhu stavebních a vyvlastňovacích řízení jsou zásahem do ústavně chráněných vlastnických práv, aniž by prošly řádným legislativním procesem. Právně nedořešený je pro taková rozhodnutí režim rozdílný opravných prostředků (vyvlastnění – žaloba, stavební řízení – odvolání). Rozdílné právní názory panují nad výkladem souběhu vyvlastnění a nároku na navýšení koeficientem náhrady za odkup.
V řadě ustanovení používá novela fikci souhlasných závazných stanovisek, která jsou podle soudní judikatury nepřezkoumatelná a vytváří korupční prostředí.
„Celková nedůslednost provedených změn a následných rozporností návrhu prohlubuje právní nejistotu a může v praxi vést k chaosu. Proti deklarovanému cíli zjednodušení a urychlení liniových staveb může nastat opak, stejně jako po novele stavebního zákona v r. 2017. Ze 130. místa jsme se po jejím přijetí (pod silným tlakem vlády) v hodnocení Světové banky o povolování stavebního řízení propadli na 157. pozici ze 190 států světa.“
V Praze 21. 7. 2020
Tisková zpráva je v pdf formě dostupná také zde